Výjimečný svět orchidejí

     Orchideje tvoří jednu z největších skupin kvetoucích rostlin na naší Zemi. V současné době je známo a popsáno více než 880 rodů a 28 000 druhů. Nejbohatšími rody jsou Bulbophyllum, Epidendrum, Dendrobium a Oncidium. Patří sem i více známé rody jako je Phalaenopsis, Cattleya a Vanda. V 19. století rapidně vzrostl zájem o produkci těchto atraktivních rostlin a šlechtitelé a zahradníci začali chrlit ohromné množství jejich kultivarů a hybridů. Dnes jich je registrovaných asi na 300 000.
     Orchideje jsou kosmopolitní rostliny, vyskytují se téměř ve všech stanovištích s výjimkou pouští a ledovců. Velká většina se nachází ve vlhkých tropech, hlavně Asie, Jižní a Střední Ameriky, ale také je můžeme nalézt nad polárním kruhem, v jižní Patagonii a dokonce i na Macquarie, poblíž Antarktidy. Orchideje jsou také jednou z nejvíce adaptovaných rostlinnch skupin na Zemi. Většina tropických orchidejí roste epifyticky v horních větvích stromů. Orchideje mírného pásu jsou zpravidla pozemními rostlinami. A dokonce některé australské orchideje vegetují úplně pod zemí. Tundra, deštný prales, hory, travnaté roviny, pouště a bažiny, všechna tato rozmanitá prostředí jsou domovinou mnoha druhů. Některým orchidejím jako je Neottia a Corallorhiza chybí chlorofyl a nejsou schopny fotosyntézy. Živí se saprofyticky. Energii a živiny získávají z mykorhizy půdních hub, se kterými žijí v symbióze. V podstatě všechny orchideje jsou takto myko-heterotrofní, a to zpravidla ve stádiu klíčícího semene a v juvenilním stádiu rostliny. Semena musí vytvořit symbiózu s houbou. Houba orchideji poskytuje vodu s rozpuštěnými minerály. Orchidej pak houbě na oplátku vytváří organické látky bohaté na uhlík.

Morfologie
     Orchideje jsou podle způsobu růstu rozděleny do dvou základních typů: monopodiálního a sympodiálního. Monopodiálně rostoucí orchideje mají centrální stonek, který roste nepřetržitě v apikální (vrcholové) části. Květenství jsou tvořena z bočních pupenů, tvořících se mezi listy, obvykle střídavě jako je tomu například u Phalaenopsisu. Sympodiální orchideje, jako je Cattleya a Paphiopedilum, tvoří oddenky se základy nových nadzemních částí. Výhony dorostou do určité velikosti, vykvetou, odumírají a jsou nahrazeny novými. Střední části stonků sympodiálních orchidejí jsou často rozšířené v zásobní orgány, tzv. pseudobulvy. Ty se značně liší velikostí a tvarem. Stavba a tvar listů je mezi jednotlivými skupinami také odlišná. Kořeny epifytických orchidejí jsou tvořeny speciální rhizodermou (pokožkou kořene), tvořenou vrstvou korkových buněk. Nazýváme ji velamen. Takto uzpůsobený kořen umožňuje rostlině efektivně absorbovat vodu. V období sucha je naopak výpar z kořene minimalizován.

Nároky na pěstování
     Ideální místo pro pěstování orchidejí jsou světlá jižní okna. Sluneční světlo musí být rozptýlené, nikoliv přímé. Mnohé orchideje se často pěstují ve sklenících nebo na venkovních přistíněných stanovištích. Zástupci z rodu Dendrobium, Oncidium a Vanda vyžadují alespoň 20 - 30% intenzity venkovní světla, zatímco u rodu Phalaenopsis pouze 10 - 15%. Závlaha je taktéž velmi důležitým faktorem při pěstování. Voda by měla být měkká, odstátá a pokojové teploty. Orchideje jsou náročnější na větší vlhkost vzduchu, kterou zajišťujeme častým rosením. Na teplotu nejsou orchideje tak citlivé, jako si mnozí lidé myslí. Snadno se většina druhů přizpůsobí podmínkám našich domácností či skleníků. Dle nároků na teplotu rozdělujeme orchideje na chladnomilné, teplomilné a se středními nároky. Mezi orchideje, které mají radši chladnější teploty, patří například Cymbidium. Teplotu držíme přes den na 16 - 18°C, v noci pak 8 - 13°C. Střední teploty okolo 19 - 22°C přes den vyžaduje například druh Cattleya, v noci jim dopřejeme 15 - 17°C. Druh Phalaenopsis vyžaduje teploty vyšší, a to 18 - 20°C v noci a přes den teplotu držíme kolem 24°C. Snesou ovšem i teploty okolo 30°C. Pro dosažení dobrého zdravotního stavu se doporučuje hnojit speciálními hnojivy pro orchideje. Důležitá je správná výživová dávka a interval aplikace. Rostliny v žádném případě nepřehnojujeme, neboť orchideje jsou uzpůsobené spíše na prostředí s nízkými dávkami živin. Vyšší koncentrace je může poškodit. Orchidejím zajistíme dobrou cirkulaci vzduchu, a však uchráníme je před chladným průvanem nebo suchým vzduchem radiátoru.
     Významná je i správná volba substrátu, který by měl rostlinám zajišťovat dostatečnou vzdušnost, propustnost, vodní poutavost, nesmí však být trvale zamokřen. Používaným pěstebním médiem je často čerstvá borová kůra ve směsi s dalšími materiály jako je rašelina, perlit či vermikulit. Některé orchideje, jako jsou Vandy, dokonce ani substrát nepotřebují. Kořeny mohou být volně zavěšeny v prostoru, vyžadují však pravidelné rosení nebo jejich obalení do vlhkého rašeliníku.

Choroby a škůdci
     Pokud je řádně o orchideje dostatečně postaráno, trpí škůdci a chorobami relativně málo. Insekticidy používáme s velikou opatrností, protože mohou rostliny poškodit.

                                                                                                       (Autor textu: Ing. Tomáš Dvořák, Holflor czech s.r.o.)

Orchideje ve svých přirozených podmínkách

  Vanda                                                     Phalaenopsis                                          Dendrobium     

  Dendrobium                                             Paphiopedilum                                     Vanda

  Cymbidium                                              Oncidium                                               Dendrobium