Nároky rostlin na pěstování

Abutilon (mračňák)
Mračňáku vyhovuje plné slunce. Přes léto ho umístíme na venkovní stanoviště. Zálivka je hojná a pravidelná s občasným přihnojováním. Vrcholy rostlin několikrát zaštipujeme a tím dosáhneme košatého vzrůstu a po určité době i květenství. Před příchodem mrazů dáme mračnák zpět do bytu na světlé místo s teplotou okolo 10°C.

Aechmea
Aechmea pochází z tropických pralesů Venezuely a Brazílie. Patří do čeledi broméliovité. Ve své domovině roste epifyticky na větvích stromů. Listová růžice mateřské rostliny vykvete jen jednou za život a po odkvětu odumírá a je nahrazena novou dceřinou rostlinou z odnože. Vyžaduje rozptýlené světlo až polostín s teplotami 16 - 22°C. Rosením rostlin udržujeme vyšší vlhkost vzduchu. Zaléváme pravidelně do květináče a občas i do listové růžice. V době vegetace hnojíme každé dva týdny standardním tekutým hnojivem.

Aeschynanthus
Aeschynanthus pochází z oblastí Jávy, Bornea, Indie, Himálaje až po Novou Guineu. Tato exotická rostlina roste ve své domovině epifyticky v korunách stromů.

Ageratum (nestařec)
Nestařec pochází z Mexika a Peru. Hodí se na venkovní výsadby. Pěstuje se v několika odrůdách lišících se velikostí, celkovým tvarem a barvou květů. Vyžaduje slunné nebo jen velmi slabě přistíněné místo. Substrát by měl být humózní a propustný. Zálivka bohatá,  nesnáší sucho! Rostliny jsou citlivé na mráz, proto se na venkovní plochu vysazují až po 15. V.

Aglaonema
Aglaonema patří do čeledi áranovité a pochází z amerických tropických lesů. Původní zelenolisté druhy dobře snáší přistínění. Moderní pestrolisté sorty vyžadují větší světelnou intenzitu. Rostliny jsou citlivé na průvan. Optimální pěstební teplotou je 22 - 23°C. V zimních měsících by neměla klesnout pod 18°C. Od jara do podzimu je zálivka vydatná a doplněná občasným rosením rostlin. V zimních měsících zálivku omezíme.

Allamanda
Allamanda pochází ze severovýchodu Jižní Ameriky. Rostlina je jedovatá!!! Pěstujeme ji na světlém stanovišti. Dobře roste při 18 - 20°C. V zimě by teplota neměla být nižší než 16°C. Zálivka musí být pravidelná, na jaře i v létě mírná, v zimě omezená. Substrát nikdy nesmí úplně vyschnout nebo být příliš mokrý. Allamanda má ráda vlhké prostředí, proto její listy během léta rosíme.

Alissum
Jedná se o rostlinu často pěstovanou ve skalkách. Stanoviště vyžaduje slunečné, dobře drenážované s hrubším stěrkem na povrchu.

Alocasia (alokázie)
Alokázie patří do čeledi áronovité. Pochází z jihovýchodní Asie. Rostlina vyžaduje světlé místo chráněné před přímými slunečními paprsky. Optimální pěstební teplota se pohybuje kolem 25°C. Pravidelná letní závlaha spojená s častým rosením rostlin je podmínkou. V zimě je zálivka omezena. Substrát nesmí zcela vyschnout, jinak by listy začaly uvadat. Hnojíme dvakrát do měsíce minerálními hnojivy pro pokojové rostliny.

Aloe
Aloe je sukulentní rostlinou z čeledi liliovité. Pochází z teplých a suchých oblastí jižní Afriky. Je oblíbená pro svoje léčivé účinky. Vyžaduje dostatek světla nejlépe na přímém slunci. Optimální letní teplotou je 25°C. V zimě je lepší rostliny uchovávat při 10 - 12 °C a sníženou zálivkou. Vlhkost vzduchu udržujeme celoročně nižší a místnost častěji větráme. Pěstebním substrátem je ideální směs rašeliny s menším podílem písku. V létě rostlinám doplňujeme minerální živiny v intervalech dvou až tří týdnů.

Anemone (sasanka)
Anemone patří mezi pryskyřníkovité. Její přirozené stanoviště je stinné bylinné patro lesního společenstva. Půdu vyžaduje humózní. Většina sasanek je jedovatých!

Anthurium (toulitka)
Toulitka patří do čeledi aronovité. Pochází z deštných pralesů Střední a Jižní Ameriky. Tato exotická rostlina vyžaduje velkou pěstitelskou péči. Dostane-li však své optimální požadavky, bohatě se odmění svými atraktivními květy. Při vhodné kultivaci může být i dlouhodobou pokojovou rostlinou. Vyžaduje stanoviště s rozptýleným světlem a teplotou 18 - 21°C. V zimních měsících by neměla klesnout pod 15°C. Rostliny zaléváme a rosíme vždy vlažnou nevápnitou vodou a pouze na list. Zálivka na květ způsobuje skvrny na toulci. Hnojíme během hlavní doby vegetace plným tekutým hnojivem každé dva týdny. Nedostatečná výživa způsobuje útlum růstu nových listů a rostlina nenakvétá.

Araucaria (blahočet)
Blahočet je atraktivní rostlinou, patří do čeledi araukárovité a pochází z Norfolkských ostrovů v Tichém oceánu. Pro pěstování je vyhovující místnost s rozptýleným světlem a teplotou okolo 15 - 20°C. V zimě vyžaduje chladnější místností, kde teplota klesá pod 5°C. V době vegetace zaléváme pravidelně a udržujeme vyšší vzdušnou vlhkost. Během zimy je zálivka omezena. Intenzivní růst rostlin podporujeme dvakrát měsíčně hnojivem pro azalky.

Aphelandra (afelandra)
Afelandra je dekorativní rostlinou z čeledi paznehtíkovité. Pochází ze Střední  a Jižní Ameriky. Vyžaduje jasné a rozptýlené světlo. Na podzim a v zimě rostliny umísťujeme na slunečném okně. V létě zaléváme hojně, aby substrát zcela nevyschl. Často rostliny rosíme měkkou vodou o pokojové teplotě. Afelandry jsou teplomilné. V době růstu a květu pravidelně hnojíme minerálními hnojivy pro pokojové rostliny. Pokud chcete, aby rostlina v příštím roce kvetla, umístěte ji v zimě na 7 - 8 týdnů na velmi světlé a chladné místo (+12°C).

Areca
Rostlina miluje světlé místo bez přímého slunce. Pravidelná zálivka je nutná. Rosením zvyšujeme vzdušnou vlhkost.

Asparagus (asparágus)
Asparágus patří do čeledi liliovité a pochází z vlhkých oblastí jižní a východní Afriky. Rostlina je světlomilná, ale vydrží i zastínění. Své uplatnění si tento druh nachází na okenních parapetech orientovaných severo-východně nebo severo-západně. Většina asparágusů vyžaduje nízké teploty okolo 15 - 18°C. V zimních měsících může být teplota snížena až na 10°C a zálivka výrazně omezena. V jarních měsících  ji obnovíme a zvýšíme teplotu. Až do letních měsíců každý týden rostliny přihnojujeme. Rostlina vyžaduje i časté přesazování do prostornější nádoby.

Asplenium (sleziník)
Sleziník pochází z tropických deštných lesů severní Austrálie. Nachází se na stanovištích chráněných před přímým slunečním zářením a s pravidelnými srážkami. Optimální teplota pro vegetativní růst je 20 °C. Při vyšší teplotě vyžaduje vysšší vzdušnou vlhkost, kterou zabezpečíme každodenním rosením. V zimě by teplota neměla klesnout pod 15 °C.

Aspidistra (kořenokvětka)
Kořenokvětka je rostlinou z čeledi liliovité a pochází z Mexika. Umísťujeme ji na světlém a vzdušném místě. Daří se jí při nižších teplotách, v zimě vyžaduje teploty do 15°C, s teplotním minimem 8°C. Při vyšších zimních teplotách (více jak 20°C) je nutné rostliny pravidelně rosit. V létě je stíníme před přímými slunečními paprsky. V zimě rostlinám zajistíme dobré osvětlení. Zálivka je po celý rok mírná. Snáší suchý vzduch, avšak pravidelné rosení listů je prospěšné.

Astilbe (čechrava)
Čechravy se nejčastěji pěstují jako venkovní rostliny. Obvykle je vysazujeme u jezírek, v trvalkových záhonech, na skalkách nebo v polostínu pod vzrostlými stromy. Jedná se o mrazuvzdornou trvalku kvetoucí od jara do léta. Na pěstování je nenáročná. Daří se jí v polostínu, snáší však i slunné stanoviště. Vyžaduje trvale dostatečnou vlhkost.

Aucuba (aukuba)
Přestože aukuba vypadá jako interiérová rostlina a většinou je pěstována spíše v nádobách v bytech či kancelářích, dobře se jí daří v našem klimatu i venku. Je stálo-zelená. Doporučujeme ji sázet do stínu nebo na místo, kde bude chráněná před zimním a jarním sluncem, které by jí mohlo popálit.

Bacopa (bakopa)
Bakopa je převislá letnička, výborně se hodí do závěsných nádob nebo truhlíků. Rostlina odolává až do mrazu - 5 ° C. Miluje slunné stanoviště, ale snáší i polostín. Bohatá zálivka je nutností. Letní pravidelné přihnojování prospívá na bohaté květenství. Pokud chceme rostlinu přezimovat, na podzim po odkvětu rostlinu seřízneme asi na 20 cm a uložíme ji na světlé chladné stanoviště bez mrazu.

Begonia rex (begonie, kysala)
Begonie patří do čeledi kysalovité, domovinou těchto rostlin jsou vlhké tropické pralesy Indie. Vyžadují světlá stanoviště bez přímého slunečního světla. Optimální teplota pro vegetativní růst je 20 - 25°C. V zimě by teploty neměly klesnout pod hranici 15°C, jinak hrozí riziko opadu listů. Rostlina je náročná na vlhkost substrátu. Nemá ráda stálé přemokření substrátu. Proto během vegetace zaléváme tak, že mezi každými zálivkami necháme rašelinový substrát mírně vyschnout. Úplné vysušení substrátu je však pro rostlinu nebezpečné! Begonie milují vysokou vzdušnou vlhkost, ne však přímé rosení na list. Od jara do podzimu doplňujeme živiny dvakrát do měsíce tekutým hnojivem.

Begonia semperflorens
Patří do čeledi kysalovité, domovinou této rostliny je Střední a Jižní Amerika. Begonia semperflorens kvete nepřetržitě až do prvních mrazíků. Není náročná na ošetřování a nejlépe vyniká v plošných výsadbách parkových záhonů a pietních míst. Vhodná je také do okenních truhlíků. Vyžaduje polostinná stanoviště, ale daří se jí i na přímém slunci. Optimální teplotou pro vegetativní růst je 20 - 25°C. Za suchého letního počasí je nutná pravidelná ranní závlaha. Optimálním substrátem je propustná a humózní půda. Každé dva až tři týdny hnojíme nízkými dávkami hnojiva.

Bellis (sedmikráska)
Sedmikráska se obvykle pěstuje jako dvouletka. Je mrazuvzdorná. Pěstuje se na přímém slunci i v polostínu. Vyžaduje vlhkou, ale propustnou zem.

Beloperone (mrštilka)
Mrštilka je klasickou pokojovou rostlinou a pochází z Peru a Mexika. V létě vyžaduje dostatek slunce a čerstvého vzduchu, vydatnou zálivku. Doporučuje se zaštipování výhonů, aby byla rostlina  kompaktnější  a vytvořila více květů. Rostliny přezimujeme při teplotách okolo 10°C.

Bidens (dvouzubec)
Dvouzubec je balkónová letnička se zlatožlutými vonnými květy. Kvete od května do října. Pochází z oblastí Mexika a Arizony. Rostlina vyžaduje polostinná stanoviště až přímé slunce. Je velice náročná na pravidelnou zálivku a dostatek živin. Hnojíme každý týden.

Brachycome (všelicha)
Všelicha pochází z Austrálie, kde roste jako skalnička. U nás je velice oblíbená jako rostlina do truhlíku i do závěsných nádob. Vyžaduje světlé a slunečné stanoviště. Vydatná zálivka a týdenní přihnojování je nutností.

Browallia (broválie)
Broválie je letnička. Vyžaduje plné slunce až polostín. Protože snáší suchý vzduch, pěstuje se i v pokojových podmínkách. V interiéru rostlinu umísťujeme na světlé dobře viditelné místo. Pokud má světla dostatek, kvete až do zimy. Vyžaduje mírnou zálivku a teploty kolem 16°C.

Calathea
Calathea z čeledi marantovité  pochází ze Střední a Jižní Ameriky vlhkých tropů. Rostlina  vyžaduje stanoviště bez přímého slunečního světla. Teploty okolo 25 - 30°C v kombinaci s vyšší vzdušnou vlhkostí jsou optimální. Calathea nemá ráda celoroční poklesy teplot pod 18°C, průvan a průdké změny teplot. Za vyšších teplot je zálivka pravidelná a vydatná. V době poklesu teplot snížíme i zálivku. V době plného růstu dvakrát měsíčně přihnojujeme tekutými hnojivy.

Calceolaria (pantoflíček)
Pantoflíček patří do čeledí krtičníkovité. Domovinou tohoto druhu jsou horské lesy peruánských a chilským And. Rostlina vyžaduje světlá stanoviště bez přímého slunečního světla a bez průvanu.  Nižší teploty sahající k 13 - 15°C jsou pro rostliny optimální. Substrát udržujeme mírně vlhký. Zálivka je pravidelná a nikdy rostliny nepřeléváme. Vyšší vzdušná vlhkost je prospěšná, a však zálivka přímo na list není vhodná. Substráty volíme vzdušné a propustné s nízkým obsahem solí.

Callisia (kalísie)
Kalísie jsou převislé pokojové rostliny. Mají velice blízko k tradeskanciím a jsou s nimi také velice často zaměňovány. Domovinou těchto rostlin je Jižní Amerika, kde rostou v podrostech tropických lesů. Nároky na pěstování jsou minimální. Vyžadují světlé stanoviště nebo polostín. Přímé slunce vede k zasychání konců listů. Intenzita zbarvení listů je závislá na světle. Čím více světla rostlina má, tím jsou listy tmavší. Vhodná je běžná pokojová teplota. V zimě je ideální 10 - 12ºC. V létě je zálivka vydatná, ale rostliny nepřeléváme. V zimě na chladném místě zálivku omezíme. Zvýšená vlhkost je nutností. Listy často rosíme.

Callistemon (štětkovec)
Štětkovec je keř pěstovaný v nádobách jako venkovní rostlina. Štětkovec vyžaduje slunné až poloslunné stanoviště. Od března - dubna pěstujeme rostlinu venku a v říjnu ji  přemísťujeme do vnitřních prostor k přezimování při 10°C. Rostlina potřebuje půdy lehké, propustné, vápenité, v létě a v době kvetení ovšem trvale vlhké. Substrát musí být bohatý na hrubé částice, který při vydatné zálivce odvede přebytečnou vodu pryč a zabezpečí dostatečný přísun vzduchu ke kořenům. Život štětkovců je závislý na přísunu vody, obzvláště v době kvetení a při vysokých venkovních teplotách na přímém slunci. Nikdy nesmíme nechat zeminu vyschnout. V zimním období pochopitelně zálivku omezíme, avšak rovněž udržovat mírně vlhkou.

Calluna (vřes)
Vřes je vřesovištní rostlinou. Pochází z Evropy, Malé Asie Sibiře. Používá se jako půdní kryt ve vřesovištích, na střešních zahradách i v mobilních nádobách. Vyžaduje plné slunce, snáší letní přísušky. Pravidelný řez na 1/3 délky je na jaře podmínkou. Rostliny vysazujeme do půd chudších, hlinitopísčitých, odlehčených rašelinou, kyselých s pH 4 - 5.

Calocephalus (krásnolávek)
Krásnohlávek je velmi aktraktivní, malý neopadavý keřík. Pochází z jihozápadní Austrálie. Má rád dostatek světla. Přímé slunce je optimální. Na zálivku není náročný, vody potřebuje velice málo. Problematické je spíše jeho přelévání. Vyžaduje stanoviště s proudícím vzduchem. Zimu u nás venku nepřežije, snese jen slabý mráz do -5°C. Velmi pěkně zapadne do zahradních kombinací v středomořském stylu spolu s levandulí a Agapantem.

Campanula (zvonek)
Zvonky pěstujeme převážně v květinových truhlících na oknech vystavené plnému slunci. V polostínu nekvete tak bohatě. Na podzim po odkvětu rostlinu seřízneme asi na 1/3 . Rostlina je citlivá na mráz, proto ji musíme včas uklidit na světlé okno studeného pokoje, kde se teplota v zimě pohybuje mezi 5 - 10°C. Vyžadují dobrou drenáž a k večeru zálivku odraženou dešťovou vodou.

Celosia (nevadlec)
Nevadlec je jednoletá rostlina, která miluje volná prostranství. Je ji však možné pěstovat i v pokojových podmínkách, za předpokladu, že poskytneme jasný sluneční svit. Optimální teplota pro nevadlec je kolem 10 - 15°C. Pravidelně a bohatě rostliny zaléváme.

Cereus
Patří do čeledi kaktusovité a pochází z Jižní Ameriky. Cereus vyžaduje polostinné až stinné místo. V zimě v období klidu vyžaduje sušší stanoviště s teplotou 10 - 12°C (minimum 8°C). V létě je možné  rostlinu letnit. Zálivka na jaře a v létě je přiměřená, na podzim a v zimě značně omezená. Rostlina dobře snáší suchý vzduch. Rosení teplou vodou jí prospívá.

Clivia (klívie)
Klívie je kvetoucí pokojová rostlina. Není náročná na pěstování. Pro tvorbu květů je třeba dodržet klidové období na chladnějším stanovišti. Nejlépe kvete na světlém severním okně. Vyhýbáme se přímému slunci, které by mohlo popálit listy. V době vegetace je ideální pokojová teplota. V době květu a růstu zaléváme hojně, v zimě zálivku omezíme. Substrát udržujeme takřka suchý. Klívie má ráda zvýšenou vlhkost vzduchu, ale suchý vzduch také snáší. Pokud však chceme, aby se rostlině dařilo a listy se nestáčely, umístíme květináč s rostlinou do misky s vlhkými kaménky.

Codyaeum (kroton)
Kroton patří do čeledi pryšcovité a jeho domovinou je jižní Asie. Rostlina je světlomilmá a obzvláště její pestrolisté sorty vyžadují dostatek slunečního záření. Optimální místo pro pěstování  jsou okna orientovaná na východní nebo západní stranu. Při nedostatku světla rostlina ztrácí svoje atraktivní zbarvení.  V letních měsících rostliny lehce stíníme. Rostlina vyžaduje teploty okolo 18 - 22°C. V zimě by neměla klesnout pod 15°C, jinak hrozí opad listů. Zálivka je v období vegetace vydatná a je spojená s častým mlžením rostlin. V zimě je přísun vody omezen úměrně teplotě. V době plné vegetace hnojíme dvakrát do měsíce standardním tekutým hnojivem.

Coffea (kávovník)
Kávovník je tropická stále zelená dřevina patřící do čeledi mořenovité. Pochází ze západní Afriky a jižní Habeše. Ve své domovině je pěstován pro sklizeň kávových zrn. Kávovník je ideální rostlinaou do pokojových podmínek. Vyžaduje stanoviště s dostatkem rozptýleného světla, přímé slunce listy spaluje. Optimální teplota pro intenzivní růst se pohybuje v rozmezí 18 - 25°C. V zimních měsících by neměla klesnout pod hranici 15°C. V období plné vegetace vyžaduje pravidelnou a vydatnou zálivku. V zimních měsících zálivku omezíme. Nadbytek či naopak dlouhodobé vysušení substrátu může způsobit opadávání listů. Příčinou opadu někdy bývá i nízká vzdušná vlhkost, proto pravidelně v ranních hodinách vydatně mlžíme.

Cordyline (dračinka)
Dračinka je příbuzná s dracenou a je s ní také velmi často zaměňována. Tato pokojová rostlina je na pěstování nenáročná. Pěstujeme ji na světlém stanovišti, neumísťujeme ji však na přímé slunce. Zelené variety nejsou na světlo tolik náročné. Optimální je běžná pokojová teplota. V zimě by neměla klesnout pod 16ºC. Rostlina vyžaduje pravidelnou zálivku, v zimě ji omezíme. Nadměrná zálivka způsobuje hnilobu kořenů. Vyžaduje časté rosení listů. Nedostatek vlhkosti způsobuje hnědnutí a následný opad.

Crassuala (tlustice)
Tlustice je rostlina z čeledi tlusticovité. Tento sukulentní druh pochází ze suchých oblastí jižní Afriky. Rostlina je na pěstování nenáročná a při dobré péči se dožívá vysokého věku. Přímé slunce ji neublíží, ale daří se jí i v polostínu. Na rozmezí teplot není nijak náročná kromě zimního odpočinku, kde vyžaduje teplotu okolo 10°C. Závlaha je na jaře a v létě bohatá, na podzim velmi mírná. V zimě se zcela omezí. Jako ostatní sukulentní rostliny vyžaduje tlustice suchý vzduch. Vhodným substrátem je směs listové, kompostové půdy a písku. Od konce jara do středního léta se jedenkrát měsíčně přihnojuje speciálními hnojivy pro kaktusy a jiné sukulenty.

Cykas
Cykas je velice atraktivní rostlina podobající se palmám. Mezi palmy ji ale nezařazujeme. Patří do čeledi cykasovité a pochází z jihovýchodní Asie a Japonska. Je to pomalu rostoucí rostlina s nízkými nároky na pěstování. Daří se jí na přímém slunci i v polostínu. Cykas dobře snáší i větší výkyvy teplot. Rostlinám vyhovuje teplá místnost i chladnější. V zimních měsících teploty snížíme na 12 - 16°C. Zálivka je během roku pravidelná, nesmí však dojít k přelití. V zimních měsících je omezena.

Citrofortunella (pomerančovník)
Pomerančovník vznikl jako mezidruhový kříženec citroníku s kumkvatem. Výhodou této rostliny v porovnání s citrusy je její kompaktní růst a vysoká odolnost ke stresovým pěstebním podmínkám. Velice atraktivní je velké množství miniaturních plodů oranžové barvy podobající se mandarinkám. Plody jsou jedlé ale dosti kyselé. Rostlina vyžaduje více rozptýleného světla a teplotu v rozmezí 18 - 20 °C. Zaléváme pravidelně a občas rostliny mlžíme. Doplňková výživa je nutná převážně v letních měsících během intenzivního růstu.

Curcuma (kurkuma)
Kurkuma patří do čeledi zázvorovité. Její domovinou je Jihovýchodní Asie. Potřebuje světlé stanoviště. V době růstu a květu vyžaduje bohatou zálivku. Vyžaduje vyšší vzdušnou vlhkost. Proto listy často mlžíme.

Cyclamen (brambořík)
Brambořík patří do čeledi prvosenkovité a pochází z východního středomoří. Rostlina je známá díky krásným trvanlivým květům objevující se v období září až dubna. Světlo vyžaduje rozptýlené a daří se jí i v polostínu. Teploty vyžaduje nižší v rozmezí 12 - 15°C s mírnou vzdušnou vlhkostí. Čerstvý proudící vzduch je pro rostlinu optimální, jinak trpí houbovými chorobami. Zálivka je pravidelná a vždy pouze do misky. Přihnojujeme minerálními hnojivy. Hlízy bramboříku jsou zdraví nebezpečné.

Cymbidium (člunatec)
Člunatec patří mezi nejoblíbenější rostliny ze skupiny orchidejí. Tento terestrický druh pochází z tropických oblastí Austrálie a Asie. Rostliny mají vysoké nároky na světlo. V letních měsících jim dopřáváme spíše rozptýlené, v zimním období přímé sluneční záření. V zimě se doporučuje držet noční teploty v rozmezí 5 - 12°C a denní 10 - 18°C. Čím nižší teplota, tím je pomalejší vývin květenství. Při vyšších teplotách je nutné úměrně zvýšit intenzitu osvětlení. V letních měsících je přenášíme na venkovní stanoviště. Cymbidia, stejně tak jako ostatní orchideje, vyžadují pravidelnou a vydatnou zálivku s občasným mlžením. Od jara do podzimu hnojíme ve čtrnáctidenních intervalech. Kombinujeme hnojiva na orchideje s hnojivem typu Krystalon plod a květ. Pro orchideje jsou důležité pěstební substráty, které jsou vzdušné, ale také mají vysokou poutací schopnost pro vodu.

Dahlia (jiřina)
Jiřiny patří do čeledi hvězdicovité. Pěstuje se krátkodobě jako kvetoucí pokojová nebo jako venkovní rostlina. Vyžaduje dostatek světla, přímé slunce, půdu kyprou, humózní  a propustnou. Dostatečná zálivka po celou dobu vegetace je potřebná.

Dracena (dračinec)
Dračinec řadíme do čeledi agávovité a pochází z tropické oblasti Afriky, Madagaskaru, Asie a Kanárských ostrovů. Rostlina vyžaduje dostatek rozptýleného světla a nevadí ji i polostín. Teploty během vegetace držíme v rozmezí 18 - 24°C a v zimních snižujeme k 10 - 12°C. Draceny dobře snáší suchý vzduch, ale pokud jsou umístěné v pokoji v blízkosti ústředního topení, vyžadují občasné rosení. Zálivka je mírná, substrát by neměl přesychat, ale naopak dlouhodobě nahromaděná voda v květináči způsobuje zahnívání kořenů. Hnojíme každých čtrnáct dní speciálním kombinovaným hnojivem pro pokojové rostliny.

Dipladenia - Mandevilla
Popínavá rostlina pocházející z tropů Ameriky. Pěstujeme ji na světlém místě až polostínu. Přímé slunce není vhodné, ale nedostatek světla a příliš vysoké letní teploty mívají za následek nedostatek květů. V létě vyžaduje teplotu alespoň 20°C. V zimě může být nižší. Substrát je nutné udržovat stále přiměřeně vlhký. V zimě zaléváme méně. Rostlině prospívá pravidelné rosení.

Fargesia (fargesie)
Faqrgesie je mrazuvzdorný bambus, který je vhodný i do venkovních stanovišť. Rostliny vyžadují úrodný a dobře propustný substrát s vysokou vododržností. Pravidelná a vydatná zálivka je nutností. Snáší plné slunce i větrné polohy.

Echeveria (dužnatka)
Dužnatka je typický sukulent z čeledi tlusticovité. Pochází z jihu USA, Střední a Jižní Ameriky. Tyto rostliny pěstujeme na světlém místě s přímým sluncem. Dobrá drenážní půda je nepostradatelná. Rostlinu zaléváme vzácně, ale intenzivně. Substrátu dáváme možnost mezi jednotlivým zálivkami dobře vyschnout. V zimně je nezbytné sukulentům umožnit vegetativní klid a více suchou půdu.

Epipremnum (potos)
Potos je popínavou pokojovou rostlinou, která pochází z Indonésie. Na pěstování je nenáročná. Při správné péči je dlouhověká. Stanoviště vyžaduje světlé bez přímého slunce. Při nedostatku světla může pestrost listů zmizet. Teplota pro pěstování by se měla pohybovat v rozmezí  20 - 24°C. V zimě by neměla klesnout pod 13°C. V období plné vegetace zajistíme bohatou zálivku. Dáváme však pozor na přelití, neboť příliš mnoho vody způsobuje hnědé skvrny na listech. Vyšší vzdušná vlhkost je pro rostlinu prospěšná. Proto často listy rosíme.

Eucaliptus (blahovičník)
Blahovičník patří do čeledi myrtovité a pochází z Austrálie. Druhy blahovičníků pěstované v pokojových podmínkách dorůstají nižších rozměrů do výšky 1,5 m. Blahovičník má listy, které se používají k léčení zánětů. Rostlina potřebuje teplotu okolo 16 - 18°C, v zimě 10 - 12°C. V létě ji můžeme umístit na venkovní stanoviště. Vyžaduje jasné, ale rozptýlené světlo, některé druhy i přímé sluneční záření. Dobře roste na východních a západních oknech. Od jara do podzimu vyžaduje bohatou zálivku. V zimě ji omezíme. Substrát by měl být vždy mírně vlhký. Rostlina snese i sušší vzduch.

Eucomis (chocholatice)
Chocholatice patří do čeledi liliovité a pochází z jižní Afriky. Rostlina je dekorativní svými atraktivními květy. Můžeme ji pěstovat jako hrnkovou, nebo volně na záhonu. Přes léto vyžaduje vydatnou zálivku a v době, kdy začne nasazovat na květ, pravidelně přihnojujeme. Při pěstování v nádobě je možné umístnění i v mírném polostínu. Přezimování venku je možné jen ve velmi dobrých podmínkách, kdy zajistíme velkou přikrývku proti zmrznutí. Stanovištěm je polostinné místo. Zimuje se v místnosti s teplotou kolem 8°C.

Euonymyus (brslen)
Brslen je stálozelený keřík. Roste na venkovních polostinných stanovištích, ale i na bezmrazných chodbách. Má rád hodně vzduchu a  v době růstu vyžaduje dostatek vláhy. Tento druh patří k nejodolnějším pokojovým rostlinám. Během růstu rostlině několikrát zaštipujeme mladé přírůstky, aby měla hezký a pravidelný tvar. Teplota v zimě nemá přesáhnout 6°C, ale může být i na nule.

Fatsia (aralka)
Aralka patří do čeledi aralkovité a pochází z Japonska. Vyžaduje dostatek rozptýleného světla nebo polostín a vyšší vzdušnou vlhkost. Vhodné je pravidelné rosení. Rostlina vyžaduje vydatnou zálivku. Pro optimální růst by se teploty měly pohybovat v rozmezí 10 - 17°C. V zimě by teplota měla klesnout k 7 - 10°C.

Ficus (fíkus, fíkovník)
Fíkusy patří do čeledi morušovité a ve své domovině je nalezneme ve Středomoří, Africe i Asii. Rostliny vyžadují dostatek rozptýleného světla, nikoliv však přímé sluneční paprsky. Teplotní optimum pro vegetativní růst se pohybuje v rozmezí 18 - 35°C. Teplota by v zimě neměla klesnout pod 12°C. Na množství zálivky jsou nenáročné, spíše na teplotu zálivkové vody, která by měla mít minimálně teplotu pokoje. Vyšší vlhkost vzduchu je rostlinám prospěšná, rosení je nutné při vysokých letních teplotách a nebo při pokojovém pěstování u ústředního topení. Přihnojujeme dvakrát měsíčně organickými tekutými hnojivy. Časté přesazování rostlin není vhodné. Staré exempláře fíkusů raději nepřesazujeme. Odstraníme pouze vrchní část starého substrátu kořenového balu a nahradíme čerstvým.

Fuchsia (fuchsie)
Fuchsie je světlomilnou rostlinou. Světlo by mělo být rozptýlené. Přímými slunečními paprsky by se však spálila. Dobře se jí daří na východním okně. V létě potřebuje bohatou zálivku,  substrát by měla být stále vlhký. V zimě zálivku omezíme a přizpůsobíme teplotě v místnosti. Při nedostatečné zálivce ztrácí rostlina listy, poupata i květy. Rostliny je třeba od března do září hnojit organickými hnojivy pro pokojové rostliny. V létě pravidelně rosíme.

Gloriosa (glorioza)
Glorioza je popínavá rostlina a pochází z afrických tropů. Rostlina je náročná na pěstování. Má ráda světlé letní stanoviště bez přímého slunce. V době vegetace není náročná na teplotu.  Po odkvětu necháme rostlinu zatáhnout. V zimě vyžaduje období klidu s teplotou 10ºC a sucho. Od dubna vydatně zaléváme. Rostlina by ale neměla stát ve vodě.  Za teplých dní zvyšujeme vzdušnou vlhkost rosením. Květy nerosíme!

Guzmania (guzmánie)
Guzmánie patří do skupiny bromélií a její původ nalézáme ve vlhkých tropických lesích Střední a Jižní Ameriky. Rostlina žije epifyticky v korunách starých stromů. Vyžaduje teplé prostředí s vysokou vzdušnou vlhkostí. Lení teploty by se měly pohybovat v rozmezí 22 - 25°C a zimní 20 - 22°C. Ochrana před přímými slunečními paprsky je nutná. Rostliny vyžadují lehký polostín. Na jaře a v létě guzmánie oceňují pravidelnou zálivku a to i do listové růžice. V zimě je zálivka mírná v intervalech jednou za týden a pouze do substrátu. Přihnojování provádíme od května do srpna v měsíčních intervalech hnojivem rozpuštěným ve vodě přímo do růžice.

Hibiscus (ibišek)
Ibišek je často nazývaný jako čínská růže. Patří do čeledi slézovité. Pochází z oblastí trop Asie a Číny. Tato světlomilná rostlina je vděčná za dostatek rozptýleného slunečního záření. Nejlepší stanoviště je východní nebo západní okno. Na jižním okně je nutné v poledních hodinách zastínění. Striktní teploty nemá rostlina vyhraněné, je spíše teplomilná. Od jara do podzimu ji můžeme pěstovat na balkoně chráněném před deštěm a větrem. Zimní teploty udržujeme nad 13°C. Během vegetace je zálivka vydatná, substrát nesmí zcela proschnout. V zimě zálivku omezíme. Během měsíců dubna až srpna hnojíme jednou za tři týdny komplexním hnojivem pro pokojové rostliny.

Hippeastrum (amarilis)
Amarilis patří do čeledi amarilkovité a pochází ze subtropické Ameriky. Rostlinu umísťujeme na světlé a teplé místo. Ve vegetačním období je optimálních 17 - 23°C. V období vegetačního klidu cibulky ochraňujte při teplotě 15°C. Listy jsou citlivé na přímé sluneční záření. Po odkvětu je však pro vývoj a vyzrání cibulek světlo nezbytné. Zálivka je pravidelná a přiměřená. V období vegetačního klidu přísun vody omezíme. Nachází-li se rostlina v místnosti se suchým vzduchem, můžeme ji rosit. Listy, květy a cibule se v období vegetačního klidu nesmí zalévat.

Howea - Kentia
Domovinou této palmy je jižní Pacifik. Není náročná na pěstování a je dlouhodobou pokojovou rostlinou. Rostlině vyhovuje méně intenzivní světlo až šero a teplota 15 - 18°C. Chlad nesnáší a při teplotě pod 12°C zhnědnou konce listů. V letních měsících vyžaduje vydatnou zálivku, v zimních měsících je zálivka slabá. Rostlina snáší bez potíží suchý vzduch, ale pravidelné rosení je jí prospěšné.

Hyacint
Hyacint patří mezi cibuloviny, které s oblibou pěstujeme jako hrnkové rostliny. První rok je pěstujeme v domácích podmínkách a pak vysazujeme na venkovní stanoviště, kde rostou a kvetou dalších několik let. Rostlina vyžaduje dostatek světla, dobře se jí daří v půdách lehkých, propustných a výživných. Na venkovní stanoviště se cibule vysazují v době, kdy podzimní teploty klesají k 5 °C. Po jarním odkvětu je dobré cibule opět vyjmout ze země a do podzimu skladovat v suché rašelině za pokojových teplot.
Pozor! Cibule hyacintu je mírně jedovatá.

Chlorofytum (zelenec)
Zelenec je rostlina z čeledi liliovité a pochází z jižní Afriky. Na pěstování je  zcela nenáročný. Nevadí mu ani chladné místnosti s teplotami 12 - 15°C ani umístění blízko ústředního topení. Rostlina je světlomilná, ale dobře snáší i zatemnění. Nároky na závlahu jsou střední. Rostlina vyžaduje občasné rosení.

Chryzanthemum (chryzantémy)
Chryzantémy patří do čeledi hvězdicovité a pocházejí z Číny a Japonska. Pěstujeí se jako kvetoucí hnkové rostliny, které kvetou od května do října. Vyžadují jasné rozptýlené světlo. Nejvhodnější je teplota okolo   16° C. Při nízkých teplotách vydrží rostlina déle kvést. Pravidelně rostliny zaléváme, substrát by nikdy neměl vyschnout. Při vyšších teplotách je vhodné listy rosit.

Ilex (cesmína)
Cesmína je stálozelený keř. Potřebuje polostinné stanoviště s kvalitní, humózní půdou s mírně alkalickou reakcí. V zimním období může listy poškozovat přímé slunce. Je lépe rostliny před případným popálením lehce zakrýt chvojím, nebo přistínit netkanou textilií, stínovkou. V zimě mohou cesmíny namrzat, ale díky silné regenerační schopnosti dobře obrážejí. Citlivější bývají zpravidla druhy pestrolisté. Cesmíny i v bezmrazých zimních dnech zaléváme. Zvýšenou péči věnujeme mladým rostlinám!

Impatiens (netákavka)
Netýkavka je nenáročná, kvetoucí, hrnková květina. Vyžaduje světlé stanoviště bez přímého slunce. Běžná pokojová teplota jí vyhovuje, v zimě by neměla klesnout pod 13°C. Čím světlejší a teplejší stanoviště, tím vydatněji zaléváme. V zimě zálivku omezíme. Rostlině svědčí zvýšená vlhkost vzduchu, proto květináč postavíme do misky s vlhkými oblázky. Rosíme jen listy, květy by mohly začít hnít.

Jacobinia (jakobinie)
Jakobinie patří do čeledi paznechtíkovité a pochází z tropických oblastí Ameriky. Rostlina vyžaduje jasné rozptýlené světlo. Zálivka pravidelná a úměrná teplotám, v zimních měsících značně omezená. Rostlině vyhovuje pokojová teplota. Snáší i sušší vzduch. 

Juncus (sítina)
Sitina je okrasnou vodní rostlinou. Hodí se jako solitéra nebo na vlhké okraje vodních nádrží. Ideální je slunné stanoviště, snese však velmi dobře i polostín. Vydatná pravidelná zálivka je nezbytná.

Lachenalia (lachenálie)
Lachenálie patří do čeledi lilkovité a pochází z jižní Afriky. Rostlina vyžaduje jasné a rozptýlené světlo, s malým množstvím přímých slunečních paprsků. Potřebuje zálivku mírnou, v zimě a v období kvetení se zálivka omezuje, do přesazení na podzim se nezalévá. Rostliny pravidelně rosíme.

Lavandula (levandule)
Levandule je stálezelený aromatický polokeř. Rostlině nejlépe vyhovuje teplé a suché místo. Žádá suché, lehčí prostupné vápenité půdy, výslunné otevřené polohy či jižní svahy chráněné před větry. Nesnese delší zamokření. Upřednostňuje chudší půdy. Na příliš výživných půdách vytváří bohaté listy na úkor množství květů. Snáší i kamenité půdy. Zvláštní ochranu potřebují nádoby, v zimě nesmí promrznout.

Maranta
Marantu řadíme do čeledí marantovité. Pochází z deštných lesů Jižní Ameriky. Rostlina vyžaduje dostatek rozptýleného světla. Optimální teploty pro intenzivní růst jsou v rozmezí 25 - 30°C. Důležitá je i vysoká vzdušná vlhkost a vláha v substrátu. Zaléváme pravidelně a vydatně vlažnou vodou. Nutné je pravidelné rosení. V zimě vydatný přísun vody omezíme. Živiny doplňujeme v měsících dubna až srpna dvakrát do měsíce nižšími dávkami hnojiva pro pokojové rostliny okrasných listem. Rostlina je citlivá na příliš velkou dávku hnojiva.

Monstera
Jedná se o lijánu původem z Jižní Ameriky. Monstera má ráda rozptýlené jasné světlo nebo polostín, vyšší vlhkost vzduchu a mírnou zálivku. Celoročně  ji vyhovuje běžná pokojová teplota, přes léto je možné ji umístit venku do polostínu.

Musa (banánovník)
Banánovník pochází z Asie, Austrálie, Afriky a Jižní Ameriky. Jako pokojová rostlina není náročná. Vyžaduje dostatek světla, ne však přímé slunce pokud je na listech voda. Ideální je teplota okolo 20°C. V zimě by teplota neměla klesnout pod 15°C. Pravidelně zaléváme tak, aby substrát nevyschl. Nedostatek vody způsobuje zasychání listů, přelití naopak zahnívání kořenového obalu. Banánovník vyžaduje vysokou vlhkost vzduchu. Rostlinu pravidelně rosíme. Při nízké vlhkosti vzduchu okraje listů také hnědou.

Nepenthes (láčkovka)
Láčkovka je masožravá rostlina z čeledi láčkotvaré. Domovinou této rostliny jsou deštné lesy Austrálie a Madagaskaru. Vyžaduje vlhké prostředí s dostatkem rozptýleného světla a vyššími teplotami přesahující 20°C. Suchý vzduch v bytových podmínkách je pro rostlinu záhubou. Pravidelné rosení je nutností. Hnojení láčkovek se nedoporučuje. Substrát by měl být na živiny chudý.

Nertera (korálovka)
Korálovka patří do čeledi mořenovité. Její původ zasahuje do horské oblasti Střední a Jižní Ameriky, Nového Zélandu, Tasmánie. Upřednostňuje hojné zalévání, jasné světlo a chladno. Někdy je nutné rostlinu umístit na čerstvý vzduch. Rostlinám prospívá pravidelné rosení při teplotách nad 15°C.

Nolina - Beaucarnea  (sloní noha)
Sloní noha pochází z jihovýchodních polopouští Mexika. Je nenáročná na pěstování. Vyžaduje světlejší místo. Zálivku provádíme nárazově, tzn. substrát nechat zcela proschnout a pak vydatné zalít. V létě můžeme rostlinu zalévat celkem často (přibližně 2x týdně). V zimě zálivku omezíme na jednou za 1 - 2 týdny. Delší sucho snášejí rostliny výborně. Teploty by neměly klesat pod 10°C.

Paphiopedilum (střevíčník)
Střevíčník patří do skupiny orchidejí. Pochází z tropické Asie z východoasijské oblasti až po tichomořské ostrovy. Rostlina vyžaduje přistíněné stanoviště. V teplých měsících roku jí zabezpečíme vysokou vzdušnou vlhkostí. Listy často mlžíme. Velká část mnohokvětých druhů potřebuje v zimě sušší klidovou periodu, navíc s výrazným rozdílem teplot mezi dnem a nocí. Nejlépe se pěstují v květináčích s dobrou drenáží a substrátem na bázi kůry.

Passiflora (mučenka)
Mučenky jsou tropické liány pocházející z Jižní Ameriky, které u nás můžeme pěstovat v bytech, nebo v zimních zahradách. Od jara do podzimu je nutno přihnojovat každých 14 dní kombinovaným hnojivem na muškáty. Při nedostatku živin rostliny žloutnou a shazují listy. Mučenky jsou náročné na světlo, proto je dobré je v bytě umístit na světlé místo poblíž okna. Jsou to liánovité rostliny, proto musíme počítat s oporou.

Peperomia (peperomie)
Peperomie je rostlina z čeledi pepřincovité a její domovinou je Střední a Jižní Amerika. Na světlo je nenáročná, dobře snáší stinná místa, polostín i světlá stanoviště. Rostlina je teplomilná, v době vegetace vyžaduje teplotu okolo 25ºC, v zimě by neměla klesat pod 12ºC. Nároky na množství vody jsou střední až nižší. Vyšší vzdušná vlhkost během intenzivního růstu je pro rostliny zdravotně prospěšná, ale rosení přímo na list se nedoporučuje. Hrozí zde jejich uhnívání.

Phalaenopsis (můrovec)
Domovinou orchidejí jsou tropické deštné pralesy Asie, Nové Guineji a severního okraje Austrálie. V přírodě vegetují epifyticky v korunách starých stromů. Orchideje potřebují teplé prostředí s vysokou vzdušnou vlhkostí a pravidelnou zálivkou. Ideální je jejich pěstování ve skleníku. V létě rostlinám dopřáváme polostín a v zimě světlé stanoviště bez přímého slunce. Teploty během roku by se měly pohybovat v rozmezí 15 - 30°C. V zimě by měla být rostlina po dobu čtyř týdnů na chladnějším stanovišti s nočními teplota klesající k 12°C. Hnojíme každých 14 dní poloviční dávkou standardního tekutého hnojiva.

Philodendron (filodendron)
Filodendron patří do čeledi áronovité a pochází z jižní Ameriky. Je nenáročný na pěstování. Při správné péči  je dlouhověký. Vyhovuje mu jasné, rozptýlené světlo. Přímé slunce nesnáší. Běžná pokojová teplota je vyhovující. V zimě by teplota neměla klesnout pod 13 ° C. Pravidelně zaléváme, v zimě by substrát nikdy neměl zůstat suchý. Pozor však na promáčení. V létě i v zimě ve vytápěných místnostech rostlinu pravidelně rosíme.

Rhipsalis (ripsális)
Ripsális je epifytní rostlina z čeledi kaktusovité, která pochází z Brazílie. Vyžaduje světlé stanoviště, ale s nutným zastíněním před přímými slunečními paprsky. Dobře se jí daří na severním okně. V době květu  zaléváme  vydatně, zem musí být stále navlhlá. Ke konci kvetení se zálivka trochu omezuje. Od září rostlina přechází do období klidu. Se snížením teploty je zálivka omezená, zalévá se ojediněle, pouze tak, aby substrát úplně nevyschl.